Český rekord ve štafetovém dřepování – oslava 100. výročí školy – červen 2013

Úvod / Český rekord ve štafetovém dřepování – oslava 100. výročí školy – červen 2013 - 30.8.2015

Velký den školy v Lesonicích       (zápis v deníčku)    Petrovický zpravodaj, červenec 2013

Je sobota ráno 15. 6. 2013. Den „D“. Dnes oslavujeme sté výročí založení školy.  Těšíme se a zároveň jsme všichni ve škole napnuti jako struny u houslí, jak nám naše připravované aktivity vyjdou. Když se ptám žáků, jak se cítí? Slyším:“ Bolí mě břicho. Je mi úzko. Cítím divně v krku. Třepu se. Jsem nervózní,…“ Snažím se je zklidnit, znovu jim připomenout, že jsme nic nepodcenili a přípravám jsme věnovali hodně úsilí a času. Cítím velkou zodpovědnost nejenom za organizaci dne, ukázku školy, ale především za žáky. Moc jim přeji, aby všechno co udělali pro dnešní den, jim vyšlo.

Po deštivých dnech konečně přichází pěkný slunečný den. A to je přece dobrý začátek dne! Žáci se převlékají do triček s logem školy, my „ dospěláci“ se oblékáme do dobových kostýmů. Přicházejí první hosté, návštěvníci – to je lidí! Starosta Pavel Herman zabezpečil, aby si měli kam sednout, koupit si upomínkové předměty, občerstvit se, zhlédnout výstavu fotografií, ochutnat víno, projet se na koňském povoze Lesnickou školní naučnou stezkou,… . Bez jeho pomoci si nedokážu představit, jak bychom celou akci zvládli. Děkuji a děkuji i všem ostatním za organizaci oslavy.

Také škola je připravena v celé své kráse. Vím, že jsme se mohla spolehnout na své kolegyně, které se neúnavně věnovaly vyzdobení školy. Děkuji.

certifikat

Se starostou Pavlem Hermanem jsme si popřáli hodně štěstí a jdeme do akce. Pan Záviška u mixážního pultu pouští melodii písničky Narozeninová a žáci zpěvem přejí škole vše nejlepší ke stému výročí.

Postupně probíhají slavnostní projevy: Pavel Herman, starosta Mor. Krumlova T. Třetina, starostka Petrovic I. Závišková.  Dostáváme dary: knihu Lesonice, Ottovu encyklopedii. Děkujeme. Na řadu přichází slavnostní křest loga školy a knihy o Lesonicích.

Vítáme komisaře M. Jurečku z agentury Dobrý den, který dohlíží na regulérnost pokusu o zápis do České knihy rekordů.  Stručně seznamujeme návštěvníky s celým procesem dřepování.  Protáhneme nohy a začíná postupné cvičení sto dřepů všech žáků.  Zakončuji dřepováním celý pokus o zápis a čekáme na verdikt komisaře, který zní: „Pokus byl úspěšný, budete zapsaní v České knize rekordů!“ Máme obrovskou radost. Heslo, které jsme si často říkali: „Jen neustálým tréninkem nabudeme vysokého mistrovství!“, se naplnilo.

Žáci dostávají sladké odměny, dva dorty. První je od rodičů a druhý žákům předávají zástupci Lesonic. Jak milé.

Návštěvníci si prohlíží školu a zapisují se do knihy. Celkem se jich zapsalo 168.

certifikát1

Dopolední část je úspěšně za námi a my se chystáme na divadelní představení pohádky „O perníkové chaloupce aneb Jenom jako“. Pan Záviška kontroluje správnost ozvučení a upřesňujeme okamžiky různého osvícení jeviště. Děkuji mu za spolupráci.                                                                              

Sokolovna je úplně plná. Těší nás zájem o představení. Posloucháme písničky Švédovy trojky a posléze dostáváme pokyn, že je řada na nás. Úvodní písničkou „Opona se otvírá, to koukáte kýho výra“ se rozehrává žákovský herecký koncert vtipných i dramatických monologů, dialogů, hádek, tanečních a pěveckých výkonů. Obecenstvo skvěle reaguje na jednotlivé repliky a tanečky a tím pomáhá žákům zbavit se ostychu. A oni skutečně hrají jako o život. Závěrečný potlesk jim vyvolává úsměv na tváři a radost z podařeného představení.  Jsem dojatá.

Pavel Herman předává žákům výlet v hodnotě 15 000,-Kč. Pojedeme do Oslavan do Permonia. Loučíme se opět písničkou Narozeninová, jejíž slova jsou upravena k dnešní oslavě.

Ptám se žáků, jak se cítí a slyším hlasy volající pře sebe: „Konečně to mám za sebou. Je to úleva. Bylo to bezvadný, jak nám tleskali nebo se smáli. Náhodou to nebylo tak hrozný. Mně se to líbilo. Mám dobrý pocit. No když jsme divadlo zkoušeli pořád a pořád a lepšilo se to a lepšilo, tak mně je teď líto, že už nebudeme hrát…“

Adame, Nikolko, Dominiku, Gábinko, Nedo, Jasmínko, Jakube, Pavlínko, Márinko, Honzíku V. Honzíku K., Tomášku, Nelko, Kubíku, Jovane a Honzíku H. děkuji za vaše mimořádné výkony.

divadlo

Tím končí školní program.

Sedím v zákulisí se starostou Pavlem Hermanem, posloucháme obdivuhodné vystoupení Švédovy trojky a vydechujeme. Z ramen padá tíha zodpovědnosti. Nastupuje pocit radosti z podařených výsledků umocněný děkováním a vyjádřením pochval od návštěvníků.

(konec zápisu v deníčku)

Ještě jednou děkuji všem, kteří se podíleli na celé organizaci oslav stého výročí školy.

Přeji všem pěkné léto.

Emilie Mácová, ředitelka školy