O činnosti školy pro zpravodaj Lesoňák – prosinec 2012

Úvod / O činnosti školy pro zpravodaj Lesoňák – prosinec 2012 - 30.8.2015

Základní škola Lesonice

 

S úctou vcházím každý den do budovy školy v Lesonicích a neustále ji obdivuji za to, jak dobře vypadá. A co teprve její atmosféra uvnitř.  Na sto let vypadá svěže, mladistvě, prosluněně s pevnými základy.  I první učitel A. Schwarz, který v lednu 2013 zahajoval vyučování, zapsal do školní kroniky: „…Tu přičiněním tehdejšího představenstva počalo se vážně pracovat a koncem roku 2012 krásně provedená budova rozjasnila celou obec.“ Je pravda, že její současný vzhled není zadarmo a musí se opravovat, rekonstruovat i modernizovat. Vše se daří díky zřizovateli školy pod vedením pana Hermana. Patří jim velké poděkování, za to, že školu v obci udržují a dopřejí tím místním dětem prožít pět let v klidném, domácím prostředí.

Školním rokem 2012/2013 slavnostně vystupujeme do stého roku nepřetržitého provozu školní budovy. Jsme rádi, že můžeme být u jejich narozenin a školu už od září zdobíme číslem 100. Na oslavy, které se budou konat v červnu 2013, vás všechny zveme už nyní.

Ze života školy

První školní den jsme slavnostně zahájili přivítáním čtyř žáků do 1. ročníku. Celkový počet žáků se zvýšil na 16. Zastoupen je 1., 2., 3. a 5. ročník. Pro zkvalitnění výuky se žáci dělí na předměty český jazyk a matematika po dvou ročnících. V 1. a 3. ročníku vyučuje dané předměty Emilie Mácová, ve 2. a 5. ročníku Marta Berková. Od 3. ročníku vyučuje anglický jazyk Ivana Kršková. Po skončení vyučování mají žáci možnost navštěvovat školní družinu s vychovatelkou Simonou Houdkovou, která zároveň vyučuje výchovy a přírodovědné předměty. O úklid školy a výdej obědů se stará Jaroslava Fialová.

   Vyučování probíhá ve dvou třídách, které postupně prošly celkovou rekonstrukcí. Letos o prázdninách byla dokončena rekonstrukce druhé učebny a stejně jako první učebna má nové osvětlení, podlahy, vymalování a nátěry tabulí.

Lesonická školní naučná stezka

 Záměrem Základní školy v Lesonicích je realizovat každoročně větší projekt. V loňském školním roce jsme si naplánovali vybudovat školní naučnou stezku. Okolí obce Lesonice přímo vybízí k toulkám přírodou  a pokud se k nim přidají i zajímavé přírodovědné a historické informace, vznikne příležitost obohatit se na duchu i na těle a to nejen pro děti, ale i širokou veřejnost. Zapojením dětí do projektu se prohlubuje kladný vztah k místu, kde žijí a budují si vztah k obci. Naučná stezka vznikla jako projekt školy ve spolupráci s obcí a místními občany.

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Žákovský divadelní soubor

  V květnu jsme se zúčastnili přehlídky žákovských divadelních souborů v Prosiměřicích a získali celkem čtyři ocenění. Ovšem největším oceněním je vidět hrát žáky s chutí a radostí. V prosinci hrajeme v Petrovicích a Lesonicích vánoční scénku V Betlémě není místo a Mikulášskou pohádku žáci zahrají dětem v nemocnici v Brně.          

naučná stezka

                       

Dílna čtení

 Jak přimět žáky, aby četli knížky s radostí a ne z povinnosti? Určitě zde hraje důležitou roli také rodinné prostředí, příklad rodičů a jejich vedení dítěte. V rámci výuky českého jazyka letos zavádíme pravidelnou hodinu nazvanou „čtenářská dílna“ pro žáky 3. až 5. ročníku. Hlavním cílem je rozečtení žáků a zároveň zdokonalování čtenářských dovedností. Na začátku školního roku dostali žáci jasná kritéria pro práci, např. si sami zvolí, kterou knihu budou číst, kolik stran přečtou za týden. O přečtené knize vypracují žáci vizitku a odprezentují její obsah před spolužáky. Mimo čtenářské dění nezůstávají ani žáci 1. a 2. ročníku. Pokud rodiče nebo někdo z rodiny přečte prvňáčkovi knížku, on ji donese včetně vlastní nakreslené ilustrace a povypráví v rámci svých možností a schopností její obsah, vybarví si tečku na berušce. Žáci 2. ročníku čtou knížku ve spolupráci s rodiči, vypracují vizitku o knížce a za odměnu jim rozkvete kytička na louce.

Třicetidenní dřepování

Umět se orientovat v grafech, číst z nich informace a potřebné údaje, je jedním z  výstupů v matematice. Nejlépe se nové dovednosti osvojují na základě vlastní zkušenosti, prožitku. Proto vznikl projekt pod názvem „Třicetidenní dřepování“, jehož cílem je rozvoj matematické gramotnosti a posílení fyzické kondice.  Každý den po první vyučovací hodině všichni cvičí dřepy a svoje výsledky zaznamenávají do grafu (viz.graf).

30 dřepování

Žáci nesoutěží mezi sebou, kdo udělá nejvíce dřepů, ale zaměřují se na zlepšování své vlastní výkonnosti. Posilují si tím sebevědomí a získávají pocit sebeúcty a sebeuspokojení, když sledují svoje vlastní postupné narůstání počtu dřepů.

dřepování

Les ve škole

 

  V letošním školním roce jsme se přihlásili do projektu „ Les ve škole“. Cílem projektu je probudit v dětech zájem o přírodu, samozřejmostí je, pobyt v lese. Jde o krátký vzdělávací program na podporu rozvoje environmentální senzitivity, který mohou provádět sami učitelé se svými žáky. Hlavní cíl je naplňován skrze aktivity, během kterých žáci např. poznávají přírodniny, intenzivně zapojují smysly při vnímání barev a zvuků, dívají se na přírodu „jinýma očima“. Kromě prožitku se žáci zároveň dozvídají zajímavé informace spjaté s přírodními principy (jako např. pravidla potravních řetězců, sugesce apod.) či zákonitostmi (z čeho se skládá strom).

  V rámci přírodovědné soutěže plnili žáci několik aktivit (MAPU ZVUKŮ, BARVY LESA, KLIMA V LESE). Pro žáky byly tyto aktivity novinkou, ale začali vnímat přírodu i z pocitového hlediska, což je přínosem a záměrem.  Projekt vede Simona Houdková.

Společné odpoledne s rodiči

Tradičně pořádáme společné odpoledne s rodiči při výrobě dýňových svícnů a jedno odpoledne jsme věnovali sportovnímu klání.

škola

Vítání občánků

Někteří žáci obohatili svým kulturním vystoupením historicky první vítání občánků v Lesonicích a vystupovali i na vítání občánků v Petrovicích.

Závěrem

Děkuji všem zaměstnancům školy, žákům, rodičům a zřizovateli školy za celoroční spolupráci a přeji všem hodně zdraví, pohody a nadšení pro naši školu po celý nový rok.

Všem občanům Lesonic přeji hodně štěstí, lásky a rodinnou pohodu.

Emilie Mácová, ředitelka školy

Lesonické zamyšlení

Základní škola Lesonice – budova s červenou střechou a zelenou omítkou, kterou je vidět už z dálky, když přijíždíte autobusem od Miroslavi do Moravského Krumlova. Tak jsem vnímala tuto scenérii každý den po dobu deseti let. Občas autobus na křižovatce změnil směr a projížděli jsme přes obec. Protože jsem učitelka, zaměřovaly mé oči pozornost na budovu školy. Upoutávala mne pěkná výzdoba oken, velmi často obměňovaná. Uprostřed školy vstupní dveře. Nic zvláštního. Nikdy jsem nepřemýšlela, co se za těmito dveřmi odehrává. No – přece se tam učí žáci.

Letos, už jako učitelka v důchodu, jsem mohla za tyto dveře vstoupit. Přivítala mne vitální, usměvavá paní ředitelka. Již v prvních minutách jsem pocítila, jak má tuto školu ráda, s jakým obrovským nadšením a pracovním nasazením v této škole dělá nejen to, co je její povinnou pracovní náplní. Ale také neuvěřitelně mnoho toho, co dělá pro žáky školy ve svém volném čase, aby do ní chodili rádi, co všechno se odráží ze života školy do života obce.

  S obrovským údivem a úžasem jsem prohlížela školní kroniku, fotografie z různých akcí, kterými škola žije, nacvičovaná divadla, besedy s různými zajímavými lidmi, projektové dny, naučná stezka, ale také zajímavý přístup samotných žáků k hodnocení výsledků své vlastní práce vždy na koci každého týdne. Toto vše pak shrnuto do pamětní knihy, kterou každý žák dostane na konci roku jako vzpomínku na školu, kterou navštěvoval – nádhera!!!

  Vesnická jednotřídka – škola s velkým V a velkým J – prostě úžasná!!

  Nedivte se, že do takové školy chodí žáci rádi. A že škola stojí peníze? A jsou peníze vždy to nejdůležitější? Není pro nás všechny důležitější spokojenost, nadšení a pohoda dětí, které do této školy chodí, chodily a doufám, že ještě dlouho chodit budou? Vždyť tato škola oslaví v příštím roce už sté narozeniny!

A tak i já přeji škole ještě mnoho úspěšných let, mnoho spokojených a nadšených žáků i jejich rodičů. Paní ředitelce a všem pracovníkům školy pak neutichající nadšení a mnoho dobrých nápadů.

A ode mne poděkování paní ředitelce – že, byť v důchodu- mohla jsem poznat práci na této škole a aspoň na chviličku být její součástí.

                                                                    Marta Berková, učitelka